ZÁVOD PRAHOU 2023

Památný kámen z hradu krakovce

Průběžný úkol:
Ten kdo zemřel roku 1715 je hned nalevo vedle Martina Roháče.
Narozen v Janovicích a žil, jak by se dnes dalo, říci jako Bohém.

Památný kámen pochází z hradu Krakovce na Rakovnicku, kde pobýval před odchodem na koncil do Kostnice Mistr Jan Hus (červenec 1414 – 11. 10. 1414). Není však jisté, zda na koncil odjel přímo z Krakovce nebo se před odjezdem vrátil zpět do Prahy.

Jan Hus na hradě napsal spisy Obrana neboli Knížky proti knězi kuchmistrovi, Listy veřejné a tři obhajovací řeči - Řeč o míru, O postačitelnosti Kristova zákona a Výklad a pojednání o víře.

Základní kámen Husitského sboru na Vinohradech byl přivezen a položen 26. října 1930, den po Husově tryzně v bývalé kapli na Smetance, kterou vinohradská Církev Československá (husitská) tehdy užívala pro svoji činnost.

Tvoří ho pískovcový kvádr z hradu Krakovce s nápisem „Kámen / z památného hradu Krakovce / kde prodléval M. Jan Hus / před svým odchodem / do Kostnice“ věnovaný rakovnickým Klubem českých turistů. Původně měl být uložen do základů stavby, ale nakonec byl postaven samostatně při severním oplocení Sboru, kde stojí dodnes.

V té době byly položeny základní kameny i dalších Husových sborů - 29. května 1927 to bylo v Holešovicích, 22. září 1929 byl slavnostně položen základní kámen Husova sboru ve Vršovicích. Byl to nepravidelný pískovcový kvádr z Kozího hrádku u Sezimova Ústí, kde mistr Jan Hus po vykázání z Prahy krátce pobýval a kázal, darovaný radou města Tábora. Jako poslední, 12. června 1932, byl položen základní kámen ke stavbě Husova sboru na Smíchově. Pocházel z obce Škodějov na Semilsku, z rodiště spoluzakladatele Církve československé a jejího prvního patriarchy Karla Farského.

V roce 2015 bylo celé okolí kamene před Husovým sborem revitalizováno do současné podoby v rámci projektu Moje stopa. Cena úprav byla zhruba 215 tisíc Kč.