ZÁVOD PRAHOU 2022

Nový Svět

Hradčany byly jako město založeny kolem roku 1320; vně hradeb v předhradí Pražského hradu vznikal nově Nový svět, a to postupným zasypáváním strže a údolí potoka Brusnice na horním konci Jeleního příkopu. Nový Svět ležel při staré cestě směrem ke Střešovicím. O založení tohoto hradčanského předměstí se po polovině 14. století zasloužil pravděpodobně nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé. V roce 1360 bylo na podkladě rozhodnutí císaře Karla IV. toto území přičleněno k Hradčanům a chráněno tehdy nově vznikajícím městským opevněním. Bydleli zde především dvorští zaměstnanci a služebníci Pražského hradu. Nový Svět dvakrát vyhořel. Jednou v době husitských válek v roce 1420 a po obnově v roce 1541 při velkém požáru, který postihl celou Malou Stranu a Hradčany.

Teprve po druhém požáru, vyrostla současná zástavba a od přelomu 16. a 17. století, se ulice pravidelně nazývá Nový svět. Během 17. a 18. století se zástavba podél Jeleního příkopu rozšířila až do jeho horní (východní) části. V 19. století byly zdejší domky již obývány převážně chudinou a platilo to i pro období první republiky. V malých místnostech domků IV. kategorie se tísnily početné rodiny a jejich život provázela nezaměstnanost a hlad. Od 60. let 20. století je ulice obydlena především umělci a vyhledávána návštěvníky, protože je památkově chráněným pásmem, pěší zónou a patří k nejklidnějším zákoutím Hradčan.

Několik domů Nového Světa má v názvu slovo zlatý. Všechna domovní znamení se v písemných pramenech objevují teprve od roku 1796. Chudí obyvatelé této části Hradčan si tak pravděpodobně chtěli zlepšit své renomé.

• Dům U zlatého noha čp. 76/1, kde v roce 1600 býval ubytovací hostinec. Ubytoval se v něm dánský hvězdář Tycho Brahe až do doby, než se přestěhoval do domu na Pohořelci, na domě je pamětní deska.
• Dům U zlaté hvězdy čp. 87/2, kde bydlel Karel Kachyňa, v krátké uličce Na Náspu, vedoucí na bývalé barokní hradby v Keplerově ulici. Kachyňa byl režisérem filmů Král Šumavy, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky, Smrt Krásných srnců a mnohých dalších.
• Dům U zlatého (modrého) hroznu čp. 78/5, rohový raně barokní palác do Černínské ulice, je poprvé písemně zmíněn roku 1694. Žil zde klavírista a hudební skladatel Rudolf Friml., s jehož sestrou Zdenou se oženil Karel Hašler. Fasáda s galerií a balkónem je klasicistní, bydlí zde filmař a výtvarník Jan Švankmajer se svou ženou Evou.
• Domek U zlatého žaludu čp.79/7 (také zlatého bažanta), barokní solitér mezi Černínskou a Kapucínskou ulicí. V roce 1707 jej projektoval architekt Jan Blažej Santini pro rodinu svého bratra, štukatéra Františka Santiniho.
• Domek U raka čp. 91/10 na náměstíčku pod hradbami, kde se ulice Černínská napojuje na Nový Svět; jediný roubený dům se šindelovou střechou v historickém centru Prahy. Název pochází od množství raků, kteří žili v potoce Brusnice. Bydleli zde například spisovatelé a přátelé Arnošt Lustig a Ota Pavel, nyní penzion.
• Dům U zlatého stromu čp. 82/13, i ve vedlejším č. 11 bydlel režisér Jindřich Polák, tvůrce filmu Pan Tau.
• Dům čp. 85/19 U Zlatého beránka je barokně přestavěný. V šedesátých letech tu míval ateliér Milan Knížák.
• Dům čp. 96/6, zde žil a měl svůj první pražský ateliér malíř Jan Zrzavý. Další majitelem byl režisér Ivo Novák, který se proslavil filmy Léto s kovbojem a Fešák Hubert.
• Dům U Zlatého slunce, Jelení čp. 92/27, kde bydlel malíř a grafik Jiří Anderle.

Na Novém Světě žije nebo žilo mnoho dalších významných umělců, například sochař Josef Nálepa, sklář Bořek Šípek, grafik Vladimír Suchánek, fotografové Jan Reich, Prokop Paul nebo Ota Pajer, malíř Reon Argondian (Jan Zahradník), a další.